Jsem Japonec, narodil jsem se a vyrostl v Japonsku. Nyní žiji ve Spojených státech. Angličtina je můj druhý jazyk. Když jsem byl ve škole, měl jsem v hodině angličtiny „F“, nikdy jsem si nemyslel, že se budu učit anglicky. Ale nějak jsem se rozhodl, že se to naučím.
Jak jsem se učil: Nedělal jsem si poznámky, nechodil na hodiny a nestaral jsem se o gramatiku. Jen jsem se chtěl naučit mluvit.
Sledoval jsem filmy a kopíroval, co říkali, i když jsem tomu nerozuměl. Začínám chodit s anglicky mluvícími. A neustále jsem se vyzýval, abych se zlepšoval. Ano, slovník jsem měl neustále v ruce, ale tehdy jsem potřeboval znát slovní zásobu. O gramatice jsem nikdy nepřemýšlel. Měsíc od měsíce, rok od roku jsem se zlepšoval. Teď už mi nedělá problém rozumět (až na nějakou tu slovní zásobu) a umím se smát i americkým vtipům
Teď jsem mnohem starší a potkal jsem svého snoubence, který je z Kolumbie a mluví perfektně anglicky. Nemáme problém komunikovat v angličtině. Nicméně jeho rodina a přátelé Mluví španělskysamozřejmě.

Mluví s nimi každý den, já poslouchám jejich španělštinu každý den. ALE nemůžu z toho nic dostat. A je to jako krásný zvuk / hudba pro mě ten "rozhovor".

Minulý rok jsem s ním jel do Kolumbie, ale neměl jsem ponětí, o čem mluví. Použil jsem přímý překlad Google pro jeho rodinu, ale nebylo to dokonalé. Kdybych nepoužíval Překladač Google, nemohl bych ani říct „Pomohu vám“. Byl jsem velmi sklíčený a zklamaný sám ze sebe, protože jsem se o to ani nepokusil učit se španělsky než půjdeme.

Takže přichází "Pojďme letos znovu do Kolumbie!" Rozhodl jsem se studovat a připravit se na tuto cestu. Začal jsem z Duolingo, Rosettastone, memorize, Youtube, Baselang, metoda kopírování atd. Už si ani nevzpomínám... Mám od všech tolik poznámek, ale NIC mi neutkvělo v hlavě. uplynulo 5 měsíců. Opět mám tolik poznámek, ale žádný rozhovor. Když se mě tvoje máma zeptá "Jak se máš?" "Dobrý!". A je to. Sem tam slyším nějaká slova, ale pokud jde o konverzaci, ne, nemám žádné dovednosti ...
Pak jsem si po 5 měsících psaní poznámek uvědomil: „Když jsem se učil anglicky, takhle jsem se neučil. Proč si myslím, že můžu mluvit BEZ mluvení??? “. Ano, ano, lidé se mě hodně ptali: „No dobře, máš soukromého učitele! Tvůj snoubenec! Ale ne, takhle to nefunguje. Jsem dost stydlivá a perfekcionistka a nerada zklamu svého milého... Takže se s ním španělsky bojím mluvit víc než kdokoli jiný. Chci být dokonalý. Takže to nefunguje… Příští měsíc jedeme do Kolumbie, ale nemám v hlavě spolehlivé nebo španělské informace… Budu opět zklamán. Pak jsem viděl tyto reklamy. A myslel jsem si, že by bylo perfektní, kdybych to dokázal Medellín!

1. Jsem velmi hladový milovat učit se španělsky komunikovat s rodinou, která nemluví anglicky bez překladu Google
2. Vím, že jsem dostatečně motivovaný, abych co nejlépe využil tento týdenní kurz v Medellínu, kde žije moje rodina.
3. Dostávám více z mluvení, nikoli z psaní poznámek

Motomi z Japonska

Tento článek byl původně napsán v angličtina